Proleženiny postihují seniory, paraplegiky i osoby dlouhodobě upoutané na lůžko…

Pardubice – Na 19. listopad letos připadá světový den Stop dekubitům. Co jsou to proleženiny, proč vznikají a jak jim lze předcházet, vysvětlil Ivo Bureš, primář Geriatrického centra Pardubické nemocnice.

Třetí listopadový čtvrtek si pravidelně připomínáme světový den Stop dekubitům, který šíří povědomí o prevenci a léčbě proleženin. Nemocnice Pardubického kraje se každoročně do této osvětové kampaně aktivně zapojuje a pořádá edukativní akci, při níž veřejnost seznamuje s prevencí vzniku dekubitů neboli proleženin. V letošním roce musela být tato akce, stejně jako mnoho jiných, zrušena. „V souvislosti s epidemiologickou situací nebylo možné letos uskutečnit kontaktní kampaň a oslovit veřejnost, jako tomu bylo v předchozích letech. Připravili jsme ale k této problematice videorozhovor, který je dostupný komukoliv, kdo má připojení k internetu a chce se o proleženinách dozvědět více informaci,“ uvedla Gabriela Medunová, manažerka ošetřovatelské péče Nemocnice Pardubického kraje.

Vznik proleženiny po pár minutách

Dekubity, laicky proleženiny, jsou chronické rány, které se vyznačují dlouhou dobou hojení a pomalejším zlepšováním stavu pacienta než u běžných ran. Vznik dekubitu může být ale velmi rychlý. „Dekubity se mohou objevit při trvalém tlaku na postižené místo u člověka, který má k jejich vzniku predispozici, i za 20–30 minut, obvykle však po pár hodinách. Naopak jejich léčba může trvat měsíce i roky,“ řekl Ivo Bureš, primář Geriatrického centra Pardubické nemocnice, kde se pacienti s dekubity často léčí. Výskyt tohoto onemocnění je totiž nejčastější u populace nad 70 let. „K tomu, aby proleženiny vznikly, musí být vyvolán tlak mezi kostí a podložkou. Pak dojde k deformaci buněk. Na rozvoji proleženiny se podílí i další faktory jako celkový stav pacienta, další chronické nemoci a výživa,“ vysvětlil primář Ivo Bureš.

S udržením správné polohy pacienta pomohou i speciální pomůcky

Dekubity komplikují život pacientům i jejich rodinám. Jsou bolestivé a prodlužují délku léčby, která je navíc ekonomicky náročná. Většině dekubitů však lze předejít častou změnou polohy pacienta a minimalizací tlaku. „Kromě polohování pacienta se snažíme zabránit vzniku dekubitu i adekvátní nutriční podporou a motivací pacienta k pohybu. Pro lokální léčbu dekubitů používáme prostředky pro vlhké hojení, v některých případech je nutná hospitalizace v nemocnici nebo zásah chirurga,“ uzavírá primář Ivo Bureš.

Zdroj a foto: Nemocnice Pardubického kraje

  •  
  •