Honorářem dobrovolníků je poděkování, úsměv nebo dobrá nálada…

Pardubice – Každoročně Pardubický kraj spolu s Koalicí nevládek Pardubicka připomíná práci dobrovolníků. Na takzvaném Dni dobrovolnictví Pardubického kraje se veřejnost může seznámit s jejich prací a s možnostmi, jak se také zapojit. Letos se Den dobrovolnictví Pardubického kraje stěhuje po zastávkách v Chrudimi v roce 2016 a ve Svitavách v roce 2017 do Pardubic. Tady zakotví v pátek 22. června, a to přímo na třídě Míru.

„V Pardubickém kraji se nám dobře daří spolupracovat s dobrovolnickými centry. Ptáme se jich, co by jim v jejich práci pomohlo a podporujeme i výměny mezinárodních dobrovolníků. Centra vytvářejí potřebné zázemí pro dobrovolnickou činnost a tak dobrovolníci získávají vzdělání, podporu, pojištění a často také praxi pro své další uplatnění," říká radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Přátelská nemocnice zahrnuje i práci s dobrovolníky

V rámci dlouhodobého programu Přátelská nemocnice se dobrovolnictví rozvíjí i v nemocnicích akutní péče. V současné době je v pěti nemocnicích kraje kolem 25 – 30 dobrovolníků, nejvíc v Chrudimské nemocnici. Dobrovolníky jsou i canisterapeuti. Počet dobrovolníků, kteří docházejí do nemocnic, se průběžně mění a spadají do všech věkových kategorií. Navštěvují nejčastěji pacienty na interních odděleních, geriatrii a léčebnách dlouhodobě nemocných. Dobrovolníci dochází na individuální návštěvy, pomáhají při skupinových aktivitách nebo při jednorázových akcích. Všechny nemocnice jsou dobrovolnické pomoci otevřené a přivítají i další zájemce.

Pojďte se s námi podívat, co dobrovolníci nebo jejich klienti prožívají přímo z první ruky.

V nemocnici potěší zájem a empatie

„Paní D. zprvu mou přítomnost odmítala s tím, že si má s kým v duchu povídat a má tam i dost časopisů, takže si přečte, co chce, Postála jsem chvíli u ní a volně jsem navázala na to, jak je dobré mít v srdci ty, na které můžeme s láskou vzpomínat a povídat si s nimi v našich vzpomínkách, které jsou naším bohatstvím a které nám nikdo nemůže vzít. V tu chvíli paní D. zapomněla na své prvotní ne a sama se rozpovídala o svých milých tak, že z toho setkání byla téměř hodina. V závěru se mne ptala, zda a kdy zase přijdu…." (Ludmila Rašnerová)

Děti mají rádi babičku i ve školce

„Když letěla dcera v 17 letech do USA studovat, viděla jsem, jak je tam dobrovolnictví běžné a jak v takových situacích pomáhá. Třetím rokem teď sama dobrovolničím jako babička ve školce. Dvakrát v týdnu docházím dopoledne k tříletým dětem. Pomáhám jim při hygieně, převlékání, při svačinkách, hrajeme si, čteme pohádky, chodíme na vycházky. Ve třídě, kde má paní učitelka dvacet tříletých dětí, je o zábavu postaráno. Mám pocit, že jsem zapojená do smysluplného projektu, mám radost z malých kamarádů, z jejich milého přivítání. Můj den se díky nim rozzáří a naplní pozitivní energií…." (Ivanka Žaludová)

Dělat něco užitečného v přátelském prostředí

CEDR Pardubice poskytuje sociální služby lidem s dušením onemocněním v Pardubicích, Ústí nad Orlicí a v Žamberku a dobrovolníky využívá zejména jako lektory volnočasových programů. „Dobrovolničit jsem si vyzkoušela už na vyšší odborné škole a teď jsem se k tomu vrátila. Vedu v CEDRu jednou za 14 dní kurzy vaření pro pět klientů. Zkoušíme dovednosti, které upotřebí v životě a které mají smysl. Já se na chvíli vymaním z běžného života, odpočinu si od své rutinní práce a nabiju se energií a úsměvy na jejich tvářích. Doporučuji dobrovolničení všem." (Jana Čejpová)

Hledání smyslu své práce a života

„Svým civilním povoláním jsem ekonomka a personalistka ve strojírenské firmě. Před pár lety jsem se potkala s ženami pracujícími v neziskovém sektoru. Právě jsem si procházela obdobím hledání smyslu své práce. Slovo dalo slovo a já se stala nadšenou dobrovolnicí – cvičitelkou jógy v CEDRu. Byl to podstatný krok v mém životním úkolu – najít hlubší smysl své práce a svého bytí. Děkuji." (Dita Fialová)

S dobrovolnicí mám druhé oči

„V Tyflocentru jsem se seznámila s dobrovolnicí Irčou, která mi dělala druhé oči na kurz patchworku. Bez ní bych si na takové výrobky v životě netroufla, protože špatně vidím. Díky ní se mi ale otevřely netušené možnosti, co všechno můžu dokázat. Má dar mi všechny postupy srozumitelně vysvětlit a popsat a navíc je to prima žena, se kterou jsme si padly do oka a staly jsme se kamarádkami." (Míla)

Zdroj a foto: Pardubický kraj