Jak jedí děti v našich školách?

Nový školní rok je v plném proudu. Snídaně a večeře dětem s dětmi zvládáme. Svačiny a obědy většinou absolvují ve škole. Téma zdravá výživa plní média, co mají a nemají děti jíst, na co jsou zvyklé. Jaká jídla plní hrnce školních jídelen a bříška dětí v Pardubicích? Zeptali jsme se. Náhodně vybraným školám jsme zadali několik otázek. Řešíte na škole otázku zdravého stravování, případně jak? Jaké máte úspěchy? Jaké máte největší problémy?

Mgr.Bc. Jan Ĺuptovský, ředitel základní školy Lázně Bohdaneč
„Díky vlastní kuchyni máme možnost pružně reagovat na potřeby strávníků. Kuchařky, které uvaří v jídelně, si za jídlo ručí, vědí, co obsahuje. Snažíme se vařit jídlo s láskou, pečlivě vybíráme suroviny, minimalizovali jsme polotovary, vše vybíráme denně čerstvé. V současné době pozorujeme výrazný nárůst počtu strávníků". Jako diskutabilní škola vidí zřizování velkokapacitních vývařoven, skladbu a kvantitu některých položek v tzv: „Spotřebním koši", který obecně vnímá jako velkého pomocníka, finanční zabezpečení provozu školní jídelny nebo zajištění dietního stravování. „Děti nejsou zvyklé konsumovat zdravou stravu a pak odmítají obědy, což je příčinou nespokojenosti rodičů. Je také složité sehnat kvalifikované pracovní síly za současných platových podmínek": říká Jan Ĺuptovský.

Mgr.Bc. Jana Smetanová, ředitelka základní školy Prodloužená Pardubice-Polabiny
„Naše škola je zařazena v programu Skutečně zdravá škola a zdravé výživě věnujeme velkou pozornost. Ve školní jídelně vaříme 2 obědy, ze kterých si děti mohou vybrat, Vaříme z čerstvých surovin, zařazujeme hodně luštěnin, děti mají k dispozici ovocné a zeleninové saláty. Nečekaný úspěch mají zdravé svačiny". Problém škola vidí v tom, že si děti často nosí z domova různé sladkosti,což má. mj. velký vliv na dětský neklid a hyperaktivitu. U dětí je velice znát, ve které rodině se rodiče výživě věnují a kde děti dostávají párek v rohlíku, hranolky nebo sladkosti, říká Jana Smetanová..

Mgr. Olga Chlápková, vedoucí jídelny základní školy Waldorská, Pardubice
„ Jako škola jsme součástí projektu Skutečně zdravá škola a projektu Zdravá školní jídelna. Až na výjimky k nám do školní jídelny chodí všichni žáci naší školy.V rámci školního roku děláme ochutnávková menu, která mají velký úspěch", říká Olga Chlápková. Jako problém škola vidí personální zajištění školní jídelny. Není to lehká práce a ani finanční ohodnocení neláká. „Není lehké se orientovat v nabídce možných výživových směrů, je potřeba najít zlatou střední cestu.V tomto školním roce můžeme říci, že i všechny děti v první třídě jsou naši velmi dobří a spokojení strávníci", dodává Olga Chlápková.

Jak situaci hodnotí primář Pardubické nemocnice, člen zdravotního výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda správní rady VZP PharmDr. Jiří Skalický, PhD., který se problematikou zabývá dlouhodobě?

Otázka na tělo pane poslanče, navštívil jste některou ze škol, které jste zde slyšel?
Navštívil jsem všechny. Do škol chodím často, také přednáším..Ty jmenované si vedou velmi dobře, mají řadu programů pro zdravější stravování a zapojují do nich nejen děti, ale i rodiče, prarodiče.. Děti zdravá strava baví, když má škola např. zahrádku, na které pracují, navštěvují farmy, výuka a vzdělání probíhají zajímavě. Na tyto aktivity školy ovšem potřebují peníze.

Zdravé stravování – kde je správná míra zdravotní a legislativní?
Platí, všeho s mírou. Jedna zmrzlina občas nevadí. Každodenní kalorické jídlo bez živin a vitamínů může způsobit dětem vážné zdravotní problémy, které si mohou nést celý život.

Smyslem „Spotřebního koše" je zajistit dětem zdravou, pestrou a vyváženou stravu, souhlasím, že potřebuje revizi, obsahuje vysoké množství mléka, z příloh pouze brambory, norma masa pro žáka 2.stupně činí jen 70 g v surovém stavu. Je nedostatečná podpora školních jídelen, které zabezpečují dietní stravování, vzhledem k nárůstu požadavků v tomto ohledu (celiakie, laktózová intolerance, alergie na různé potraviny, včetně bílkoviny kravského mléka aj.). Největším problémem je dnes jistě sehnat kvalifikované pracovní síly za současných platových podmínek. Práce ve školní jídelně je těžká, časově náročná a odpovědná.

Jak řešit problémy, které zde od škol zazněly?
Úpravou zákonů, včetně rozpočtů. Zdraví dětí za to přece stojí. Ve stravě jsou životně důležité látky ovlivňující činnost celého těla, včetně mozku. Strava ovlivňuje naši náladu, schopnosti. Např. ve střevech je cca 70% imunity. Je třeba, abychom se výživě dětí věnovali od útlého věku, to je deviza, kterou jim můžeme dát do života. To neznamená, že mají jist jen zeleninu a ovoce, zlatá střední cesta stačí. Mimochodem, jedno jablko, švestka, mrkev, atd …..každé stojí do 5-ti Kč, s tmavým pečivem a vodou se lze vejít cca do dvacetikoruny. Jedna bageta stojí 50 – 75 korun, burgery a spol. ještě víc. Rozdíl na peněžence i na zdraví.

Jak se díváte na současnou kauzu „máslo"
Příčina současné ceny másla je jako yetti. Mluví se o ní, ale nikdo ji nikdy neviděl. V roce 2008/9 stála ¼ másla 30 Kč, teď stoupá k 60 Kč. Sám pocházím ze zemědělské rodiny, zemědělce v Pardubickém kraji objíždím, v produkci mléka jsme v ČR na 130%. Ruka našeho trhu nestačí. Máslo není pravicové ani levicové, potřebujeme ho v každé kuchyni. Musíme přijmout opatření, stejně jako k nepřijatelné dvojí, a pro nás horší, kvalitě potravin.

Zdroj a foto: Pardubice ŽIVĚ