Americký patent ochrání vynález vědců Univerzity Pardubice…

Pardubice – Vědci Univerzity Pardubice získali americký patent na speciální slitinu v nanovrstvě, která má unikátní vlastnosti. Lze na ni uložit data až tisíckrát rychleji a v desetkrát vyšší hustotě než na dnes používané materiály. Výzkumníci z Fakulty chemicko-technologické vyrobili nanovrstvu z materiálu na bázi chalkogenidů, které dlouhodobě zkoumají.

„Zabýváme se materiály, které mohou zefektivnit ukládání dat ve virtuálním světě. Testovali jsme paměťové buňky na úrovni rozměru jednotek mikrometrů až nanometrů. Věříme, že díky lepším vlastnostem najde náš materiál uplatnění při uchovávání a zpracování informací,“ říká lídr excelentního týmu Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Ing. Tomáš Wágner, DrSc.

Výzkumný tým prof. Wágnera z Univerzity Pardubice se soustředí na oblast chalkogenidů, kde jsou kromě selenu (Se) i další prvky jako je stříbro (Ag), germanium (Ge), antimon (Sb). Vědci připravují amorfní slitiny, nanáší z nich vrstvy až na nanometrové úrovni a zkoumají jejich vlastnosti.

V budoucnu se s jejich výsledky výzkumu v oblasti materiálů pro paměťový záznam informací může setkat každý. Naše populace generuje každý rok stovky exabytů. Informace či data, ať jsou ve formě dokumentů nebo fotografií, se musí ve virtuálním světě uchovávat a zpracovávat. I kterékoliv chytré zařízení, jako je mobilní telefon, počítat nebo i vysavač, má v sobě zabudovanou paměť, která pomáhá řídit logické operace.

Přidanou hodnotou nových materiálů je i to, že paměťový záznam na nich je netěkavý. „U současných pamětí, které fungují na principu tranzistoru a CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) technologie, je nutné držet napětí, jinak se záznam vymaže. Když informaci zapíšeme na náš materiál a odstraníme vnější napětí, informace zůstane zapsaná,“ dodává chemik Tomáš Wágner.

Bádání má přínosné v oblasti elektrotechniky a optiky, ale přesah může mít i do medicíny, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Paměťové buňky jde totiž kombinovat do paměťových, neuronových sítí a napodobit tak funkci lidského mozku. Jednou by umělé neuronové sítě mohly nahrazovat činnost lidského mozku či části nervového systému a po zranění doplnit části chybějícího nervového systému v lidském těle.

Autor: Mgr. Martina Macková – vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice
Zdroj a foto: Univerzita Pardubice

  •  
  •  
  • VIDEO: Dopravní nehoda sanitky…
  • Pardubice – Dnešní dopravní nehoda s účastí vozidla Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a osobního vozu v Pardubicích. K události došlo v

    •  
    •  
  • Ani koronavirus je nezastavil. Kraj ocenil talentované žáky, kteří během pandemie ve školním roce nezaháleli…
  • Pardubice – Loňský rok nebyl zcela běžným školním rokem – výuku zásadním způsobem ovlivnila pandemie koronaviru. Někteří žáci se však i

    •  
    •  
  • Střední škola a základní škola v Žamberku má nový úspornější kabát…
  • Orlickoústecko – Pardubický kraj zřizuje v Žamberku kromě Gymnázia a Střední školy obchodu, řemesel a služeb také Střední školu a Základní

    •  
    •  
  • V Mladkově by mohlo vzniknout centrum požárního sportu…
  • Orlickoústecko – Městys Mladkov se stal cílem čtvrteční cesty hejtmana Martina Netolického a radního pro školství Josefa Kozla. Tamní sportovní

    •  
    •  
  • Očkovací kamion urychlí očkování v Pardubicích. Týdně zvládne očkovat až čtyři tisíce osob…
  • Pardubice – Od pondělí 14. června bude celý týden přistaven u budovy Sokola Pardubice I očkovací kamion, který urychlí čekání

    •  
    •