Americký patent ochrání vynález vědců Univerzity Pardubice…

Pardubice – Vědci Univerzity Pardubice získali americký patent na speciální slitinu v nanovrstvě, která má unikátní vlastnosti. Lze na ni uložit data až tisíckrát rychleji a v desetkrát vyšší hustotě než na dnes používané materiály. Výzkumníci z Fakulty chemicko-technologické vyrobili nanovrstvu z materiálu na bázi chalkogenidů, které dlouhodobě zkoumají.

„Zabýváme se materiály, které mohou zefektivnit ukládání dat ve virtuálním světě. Testovali jsme paměťové buňky na úrovni rozměru jednotek mikrometrů až nanometrů. Věříme, že díky lepším vlastnostem najde náš materiál uplatnění při uchovávání a zpracování informací,“ říká lídr excelentního týmu Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Ing. Tomáš Wágner, DrSc.

Výzkumný tým prof. Wágnera z Univerzity Pardubice se soustředí na oblast chalkogenidů, kde jsou kromě selenu (Se) i další prvky jako je stříbro (Ag), germanium (Ge), antimon (Sb). Vědci připravují amorfní slitiny, nanáší z nich vrstvy až na nanometrové úrovni a zkoumají jejich vlastnosti.

V budoucnu se s jejich výsledky výzkumu v oblasti materiálů pro paměťový záznam informací může setkat každý. Naše populace generuje každý rok stovky exabytů. Informace či data, ať jsou ve formě dokumentů nebo fotografií, se musí ve virtuálním světě uchovávat a zpracovávat. I kterékoliv chytré zařízení, jako je mobilní telefon, počítat nebo i vysavač, má v sobě zabudovanou paměť, která pomáhá řídit logické operace.

Přidanou hodnotou nových materiálů je i to, že paměťový záznam na nich je netěkavý. „U současných pamětí, které fungují na principu tranzistoru a CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) technologie, je nutné držet napětí, jinak se záznam vymaže. Když informaci zapíšeme na náš materiál a odstraníme vnější napětí, informace zůstane zapsaná,“ dodává chemik Tomáš Wágner.

Bádání má přínosné v oblasti elektrotechniky a optiky, ale přesah může mít i do medicíny, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Paměťové buňky jde totiž kombinovat do paměťových, neuronových sítí a napodobit tak funkci lidského mozku. Jednou by umělé neuronové sítě mohly nahrazovat činnost lidského mozku či části nervového systému a po zranění doplnit části chybějícího nervového systému v lidském těle.

Autor: Mgr. Martina Macková – vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice
Zdroj a foto: Univerzita Pardubice

  •  
  •  
  • FOTO: Pardubické Tyršovy sady hostily 14. ročník festivalu pěveckých sborů…
  • Pardubice – V pardubických Tyršových sadech se v sobotu uskutečnilo setkání šesti sborových těles. Organizace 14. ročníku se ujal Spolek pěveckých sborů

    •  
    •  
  • „Živit se řemeslem dnes není jednoduché. Je to velká řehole,“ říká vítězka soutěže Živnostník roku 2021 v Pardubickém kraji…
  • Pardubice/Žamberk – „Živit se řemeslem dnes není jednoduché. Musí se dělat srdcem. A je to velká řehole,“ konstatovala Jiřina Rejentová,

    •  
    •  
  • Lázně Bohdaneč se dočkaly, projíždějící kamiony mají stopku…
  • Lázně Bohdaneč – Po několika dlouhých letech si lázeňské městečko společně s okolními obcemi uleví. Řidiči nákladních automobilů si přes Chýšť,

    •  
    •  
  • DAKO-CZ se představí na veletrhu TRAKO v Gdaňsku…
  • Třemošnice – V polském Gdaňsku se od 21. do 24. září 2021 uskuteční 14. ročník veletrhu TRAKO. Mezinárodní železniční veletrh patří

    •  
    •  
  • Vědci připravili jako první na světě kladně nabité klastry boru…
  • Pardubice – Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku

    •  
    •