Vivaldi & fagot – další chystané abonentní koncerty Komorní filharmonie Pardubice
Pardubice – Říjen začne v Komorní filharmonii Pardubice abonentními koncerty s vítězem prestižní soutěže Pražské jaro. Fagotista Jan Hudeček se představí v programu s názvem VIVALDI & FAGOT, který se uskuteční ve dnech 7. a 9. října 2024 od 19 hodin v Sukově síni Domu hudby. Na programu zazní dva Vivaldiho fagotové koncerty (Es dur a C dur), skladba Fratres od žijícího estonského skladatele Arvo Pärta a Symfonie č. 4 A dur op. 90 Italská od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Koncert bude s taktovkou řídit mladá česká dirigentka Alena Hron.
Zajímavostí je, že Antonio Vivaldi (1678–1741) napsal koncertů pro fagot a orchestr celkem 39, včetně dvou nedokončených. Fagotové party jeho sólových opusů často střídají basový a tenorový rejstřík, což vytváří dojem dialogu. Krajní věty zařazených koncertů Es dur a C dur Vivaldi vytvořil v typické formě ritornelu, střední jsou písňové. Právě Vivaldi měl největší zásluhu na výsledné podobě formy barokního sólového koncertu.
Arvo Pärt (nar. 1935) patří do proudu takzvané meditativní postmoderny a na rozdíl od jeho skoro zapomenutých současníků často zaznívá na koncertních podiích po celém světě. Je autorem sólových, komorních, vokálních i symfonických děl, ve kterých spojuje znaky redukce a repetice s výraznou mysticko-náboženskou transcendencí. Pro tohoto autora je příznačné, že se zdánlivá jednoduchost skladeb řídí přísnými matematickými pravidly, které určují pohyb hlasů, délku melodie a frází, střídání taktů a mnoho dalšího. Pro Pärta je také charakteristický styl „tintinabuli", který sám vytvořil a který má připomínat zvonění zvonku. A právě v tomto stylu je i kompozice s názvem Fratres (Bratři). Úryvky z této skladby byly použité v několika zahraničních filmech a dokumentech. V Pardubicích zazní verze pro smyčcový orchestr a bicí, ačkoli původní byla pro housle s doprovodem klavíru (premiéra 1980). Celkově Fratres existuje v osmnácti různých verzích.
Těžištěm Italské symfonie č. 4 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (1809–1847) je energická poslední věta Saltarello o několika tématech, která zřetelně dokládá inspiraci římským lidovým tancem, přičemž obsahuje i prvky neapolské tarantelly. Tuto větu Mendelssohn atypicky zkomponoval v a moll, ačkoli je první i třetí věta symfonie v A dur. Většinou se postupovalo od moll k dur a ne naopak (zdroj Petr Vacek).
Český fagotista Jan Hudeček disponuje širokou a pestrou škálou technických a výrazových hráčských dovedností nabitých strhující energií. Věnuje se především sólové koncertní činnosti a pravidelně natáčí pro Český rozhlas. Od konce roku 2011 působí jako sólofagotista orchestru Národního divadla v Praze a je členem špičkového souboru Belfiato Quintet. Od října roku 2015 vyučuje na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze.
Alena Hron působí jako historicky první šéfdirigentka Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích. Letos v červnu dokončila své druhé magisterské studium na prestižní Zürcher Hochschule der Künste ve třídě Christopha-Mathiase Muellera a Johannese Schlaefliho. V rámci studia dirigovala orchestry v Kostnici, Amiens, Göttingen, Norimberku, Magdeburku nebo Soluni. Spolupracovala také s většinou symfonických orchestrů v České republice. Hraje na housle, klavír a také zpívá, čímž představuje svou autorskou tvorbu.
Vstupenky: lze zakoupit v Turistickém informačním centru v Machoňově pasáži v Pardubicích, na večerní pokladně před koncertem nebo prostřednictvím online webu Kfpar.cz