Štěpánová: Mapujeme, zda je systém distribuce ochranných pomůcek funkční…

Pardubice – Radní Pardubického kraje Hana Štěpánová zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace se připojila jako dobrovolnice do sítě koordinačních pracovníků systému krajské krizové distribuce. Mimo své agendy radní tak navíc zjišťuje, jak funguje spolupráce a distribuce ochranných prostředků z kraje do obcí s rozšířenou působností a dále. Na více podrobností jsme se zeptali přímo radní Hany Štěpánové.

Paní radní, shrňte, co je hlavním cílem koordinačního pracovníka v síti krajské krizové distribuce?

Hlavním posláním je v obci s rozšířenou působností mapovat, zdali je systém distribuce ochranných pomůcek funkční. Na začátku jsme zjišťovali na obcích, jak se zabezpečují rouškami, které nebyly k dispozici, zdali si dokáží samy poradit. Prověřovali jsme, jestli mají nějakou specifiku, například si samy provozují čistírny odpadních vod apod. Kraj ze svých zdrojů zaplatil dezinfekci, kterou prostřednictvím ORP dodal. V současné době je úkolem koordinátora výpomoc při vyhodnocování elektronických objednávek od jednotlivých subjektů, jimiž jsou kupříkladu praktiční lékaři, sociální zařízení, vodohospodářské společnosti, pohřební služby a další. Jsme tak prodlouženýma rukama krizového štábu Pardubického kraje. Zpětná vazba je prospěšná všem zúčastněným a my tak zjišťujeme, na čem je třeba více zapracovat a jak postupovat efektivněji. Při telefonickém rozhovoru či osobním setkání tak vyzjistíme detailní informace o funkčnosti či možných nedostatcích při distribuci. Zkrátka Pardubický kraj chce mít zpětnou vazbu se vším všudy.

Jak jste se do pozice koordinačního pracovníka dostala? Kolik členů v této roli působí celkově?

Jako radní našeho kraje mám mimo jiné ve své kompetenci i oblast regionálního rozvoje. Je mi tedy tato práce velmi blízká. Svým způsobem se ve mně probudily i geny starostky a dopomohly mi v rozhodnutí stát se dobrovolnicí koordinačního pracovníka. Navíc v této nelehké době jsem ráda za aktivní odpočinek od monotónní kancelářské práce. Proto je komunikace s lidmi a pomoc při řešení problémů takovým, dovolím se říci, osvěžením od stereotypního modelu, který díky koronaviru nastal. Co se týká počtu pracovníků, je nás okolo dvaceti. Každý má na starost určité území některé z obcí s rozšířenou působností.

Jakou obec či obce s rozšířenou působností máte na starost přímo vy? Které z obcí jste již kontaktovala, a jak zde systém distribuce funguje?

Mým styčným bodem je obec s rozšířenou působností Vysoké Mýto, která spravuje na čtyřicet obcí. Pro toto území jsme určeny dvě koordinátorky. Při kontrole a vyhodnocení objednávkových seznamů pracujeme společně. Co se týká obcí, tak celou oblast jsme si rozdělily a komunikujeme tak každá s polovinou, tedy s dvaceti obcemi. Já měla možnost s jejich starosty a starostkami hovořit telefonicky. Podařilo se mi i osobně navštívit obec Vraclav. Všechny obce jsou za pomoci svých starostů dobře zajištěny v ochraně obyvatel. Starostové své občany kvalitně zabezpečili, tak jak jsou zvyklí se „starat“. Mohu tedy ohodnotit území ORP Vysoké Mýto, kde se zdá, že vše funguje výborně. Jednotlivé kroky na sebe navazují a systém distribuce je tak čím dál více dokonalejší. S obcemi udržujeme kontakt a jsme domluveni, že pokud nastanou problémy, budeme je ihned řešit.  S pracovníky z Městského úřadu ve Vysokém Mýtě  jsme ve stálém kontaktu a vše, co se týká praktických lékařů, sociálních služeb a dalších, projednáváme a hledáme řešení okamžitě.

Zdroj a foto: Pardubický kraj

  •  
  •