Režisérka Lída Engelová: „K životu patří smích i slzy. Nejradši mám smích skrze slzy"
Pardubice – „K životu patří smích i slzy. Nejradši mám smích skrze slzy," uvedla čerstvá držitelka prestižní Ceny Thálie LÍDA ENGELOVÁ. Ta zavítala do Východočeského divadla v Pardubicích na GRAND Festival smíchu jako patronka soutěžního představení pražského Činoherního klubu Hráči.
Pochvala pro Činoherní klub
„Naposledy jsem Hráče viděla v pražském Rokoku. Přestali je tam uvádět před osmi lety. Měli 200 repríz. Základ je kvalitní autor, Nikolaj Vasiljevič Gogol. Když se nezvoře, mohou být Hráči úspěšnou inscenací. A na GRAND Festivalu smíchu je Činoherní klub zahrál krásně," prohlásila Lída Engelová.
„Aby vznikla dobrá komedie, musí se sejít ti, kterým člověk věří, že mají smysl pro humor a že umí řemeslo. Pak je potřeba všechny nakazit společnou vášní, že to stojí za to. Poté začnou galeje. Hodiny a hodiny zkoušení. Potom musí přijít škrtání. Jakmile komedie přetéká, první, kdo to pozná, je divák a ten už se pak nezasměje," poznamenala 80letá režisérka, která ve Východočeském divadle režírovala celkem sedmkrát. „To není zas tak málo. Většinou to byly komedie. Tou úplně první byla Molièrova Scapinova šibalství v roce 1975. Měla jsem štěstí, když jsem jako mladá holka mohla pracovat s takovými osobnostmi, jako byl Lubomír Polách, Alexej Gsöllhofer nebo mladinká Jitka Smutná," podotkla Lída Engelová.

Vítězství na festivalu v roce 2003
„Pak šly roky. V Pardubicích to byla krásná práce. A velkou radost jsem měla, když jsme v roce 2003 na třetím ročníku GRAND Festivalu smíchu zvítězili s pardubickou inscenací Ten, kdo utře nos. To byla paráda. V této komedii byl obsazen skoro celý soubor a na festivalu jsme měli štěstí na skvělé diváky," dodala uznávaná režisérka.
Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ
Foto: GFS – Michal Klíma