Počátky moderní architektury v Pardubicích…

Pardubice – Východočeské muzeum v Pardubicích na začátku dubna zahájí nový cyklus historických přednášek, tentokrát na téma Počátky moderní architektury v Pardubicích. Představí životní osudy nejvýraznějších osobností pardubické architektury, jako byli Josef Gočár, Karel Řepa, Pavel Janák, Ladislav Machoň či Oldřich Liska a jejich význam pro celkovou urbanistickou proměnu a moderní zástavbu města.

Záštitu nad sérií přednášek převzal 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek: „Letos, kdy si připomínáme sté výročí vzniku republiky, je dobrá příležitost vrátit se k těmto ikonám prvorepublikové architektury u nás. Pardubický kraj spolu s Destinační společností vydal brožuru Architektura 1. republiky v Pardubickém kraji, o kterou je velký zájem mezi laickou veřejností, a cyklus přednášek ve Východočeském muzeu toto téma rozvede i pro zájemce o odbornější pohled. Také Pardubický kraj  má k tomuto tématu blízký vztah, je hrdým vlastníkem krásné budovy Ladislava Machoně na náměstí Republiky a usiluje také o odkup hlavní budovy Gočárových mlýnů pro sídlo Východočeské galerie."

Východočeské muzeum se k oslavám výročí vzniku republiky připojilo podzimní výstavou Pardubické proměny a dvěma cykly historických přednášek. Ten jarní se věnuje architektonickým proměnám Pardubic po roce 1918, kdy zde vzniklo několik ikonických staveb – krematorium Pavla Janáka, Pasáž či veřejné budovy od Ladislava Machoně. Neopomine tedy ani nový takzvaný národní styl, který je spojený se vznikem Československa přelomovým datem 28. října 1918.

Se vznikem Československa před sto lety byl spjatý velký kulturní rozvoj Pardubic, jenž investory a architekty motivoval k opuštění historizujících slohů a otevřel postupně cesty vyhlášené meziválečné avantgardě. „I značný rozvoj nedalekého Hradce Králové inspiroval pardubické politiky a podnikatele k velkým urbanistickým změnám. Právě v této době vzniká rivalita dvou metropolí, jejíž projevy je možné vidět až do současnosti," upozorňuje ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

„První přednáška Pavla Panocha se zaměří na výrazné stavby, které vyrostly v Pardubicích a okolí přibližně v období let 1880 až 1914, a to v kontextu vývoje středoevropské a české architektury. Zvláštní pozornost bude patřit architektu Antonínu Balšánkovi a historii vzniku secesní budovy pardubického divadla," uvádí Matěj Bekera, vedoucí oddělení služeb muzea a zároveň jeden z přednášejících.

Přednášky se konají vždy v úterý od 18 hodin v přednáškovém sále Zámku Pardubice. Vstupné je 40 korun, předplatné na všech pět přednášek pak 160 korun.

Program:

Úterý 3. 4. Pavel Panoch: Od historismu k secesi a moderně

Přednáška seznámí s výraznými stavbami, které vznikly v Pardubicích a jejich okolí v období let cca 1880–1914. Bude přitom zdůrazněn celkový kontext vývoje středoevropské a české architektury před 1. světovou válkou, důležitost vztahu stavebník – projektant a souvislosti vzhledu jednotlivých staveb s dobovým teoretickým myšlením. Zvláštní pozornost bude v přednášce věnována architektu Antonínu Balšánkovi a historii vzniku secesní budovy pardubického divadla.

Úterý 10. 4. Vendula Hnídková: Národní styl a jeho vynálezce Pavel Janák

Založení Československa vyvolalo mezi občany nového státu silné emoce, a to jak pozitivní, tak i silně negativní. Mezi obyvateli zavládla euforie, kterou část umělců v okruhu Pavla Janáka přetavila do pozoruhodných vizuálních forem národního stylu. Tento styl našel brzké uplatnění na novém stavebním typu, kterým se stalo pardubické krematorium.

Úterý 17. 4. Matěj Bekera: Oldřich Liska: Mezi Pardubicemi a Hradcem Králové

Méně známý královéhradecký architekt Oldřich Liska (1881–1959) našel během 20. let minulého století své projekční působiště i v Pardubicích. S osmi projekty objektů především obytného charakteru výrazně přispěl k proměně Pardubic v moderní centrum regionu. Právě v této době si politici a obyvatelé města kladli otázku, v čem musíme dohnat nebo předehnat našeho severního souseda? Bylo to období počátku slavné východočeské rivality?

Úterý 24. 4. Pavel Panoch: Pardubické dílo Josefa Gočára a Karla Řepy

 Přednáška představí dvě klíčové osobnosti podílející se na rozvoji Pardubic jako moderního města v 1. polovině 20. století: Josefa Gočára (1880-1945) a Karla Řepu (1895-1963). První patřil k nejvšestrannějším českým architektům moderní doby, byl žákem Jana Kotěry a mezinárodní renomé mu přinesly školní areály z neomítaného režného zdiva a regulační práce pro Hradec Králové. Druhý byl žákem Josipa Plečnika, respekt odborných i laických kruhů si získal nedochovaným souborem funkcionalistických pavilonů pro celonárodní výstavu tělesné výchovy a sportu v Pardubicích v letech 1930–1931 a s Pardubickem spojil celou svou tvůrčí dráhu.

Středa 2. 5. Ladislav Zikmund-Lender: Ladislav Machoň: Architekt státních institucí v Pardubicích

Architekt Ladislav Machoň (1888–1973) zanechal ve městě, odkud pocházela jeho rodina, velkou řadu staveb, především sídel nových institucí československého státu. Na počátku jeho pardubického působení stálo ředitelství pošt a telegrafů, v závěru poštovní a telegrafní úřad, díky nimž se lze ptát, jak se proměnil mezi válkami Machoňův názor na podobu i styl budovy veřejné instituce.

Zdroj a foto: Pardubický kraj