Po 109 letech Kašpara napodobí elektrický Phoenix…

Pardubice – V sobotu 13. května roku 1911 usedl mladý pardubický inženýr Jan Kašpar do letadla Blériot XI ze dřeva a plátna, aby vstoupil do dějin. Svým dálkovým přeletem mezi Pardubicemi a Prahou se nejenom stal prvním českým aviatikem, zároveň napsal první list bohaté kroniky českého letectví. Přesně po 109 letech připisuje její další stránku pilot Martin Štěpánek, který se vydal v Kašparových stopách.

Těch, kteří putovali vzdušným mořem po trase legendárního Kašparova přeletu, byla už celá řada, Štěpánek se ale stal prvním, který se na cestu vydal v elektřinou poháněném letadle. „Zdá se mi to jako zajímavá ukázka toho, co se za těch 109 let změnilo," popsal svoji motivaci spolukonstruktér a pilot letounu Phoenix Martin Štěpánek. „Tehdy asi ani nepředpokládali, že by něco takového bylo možné. Upřímně řečeno, před deseti lety bych si to sám nedokázal představit."

Pilot prototypu letadla, které je postavené na základě standardního letounu poháněného spalovacím motorem, se hlásí k odkazu prvního českého aviatika. Svou poutí chce Ing. Janu Kašparovi vzdát hold. Zdůrazňuje přitom, že Phoenix je ryze české letadlo. Kašparův odkaz upomíná i jedna z onboard nabíječek baterií letadla, která nese jméno Jan. Cesta elektrického letadla z Pardubic do Prahy, která se uskuteční 109 let po prvním aviatikovi, je věnována také nedávno zesnulému předsedovi Sdružení Aviatické pouti Jaroslavu Jandovi. Někdejší vojenský pilot byl velkým propagátorem Jana Kašpara a stál u založení tradice dvoudenní letecké přehlídky v Pardubicích.

Zatímco Jan Kašpar letěl do Prahy přímo z Pardubic a pohyboval se ve výšce kolem osmi set metrů, elektrický Phoenix si za svůj start vybral kunětické letiště. Poletí v menší výšce a vzhledem k současné situaci nezkopíruje trasu úplně věrně. „To tak úplně možné není, protože Jan Kašpar startoval z prostoru, kde je dnes nádraží a podél Labe letěl směrem na pražský Prosek. Tam nás dnes s letadlem nepustí," vysvětlil Martin Štěpánek. „Kašpar přistál s Blériotem v Chuchli, kde jsou nyní ohrady s koňmi a příprava přistávací dráhy by tam byla velmi komplikovaná." Phoenix proto poletí podél řeky Labe kam až to půjde a následně mírně odbočí kolem Točné a nad Chuchlí, někdejším cílem letu Jana Kašpara, vykrouží tři kola na oslavu dobytí cíle. Následně na letišti Točná přistane. Letecký doprovod zajistí šéf projektu Pure Flight Zdeněk Němec. Oproti letu Jana Kašpara by měla být cesta elektrického Phoenixe také rychlejší. První český aviatik trasu kolem 120 kilometrů zvládl za dvaadevadesát minut, jeho moderní následovníci spatří Chuchli za dříve než hodinu od startu.

Po 109 letech Kašpara napodobí elektrický Phoenix
« z 4 »

ΦNIX

Elektrický celokompozitní dolnoplošný dvousedadlový sportovní letoun. Konstrukce vychází z benzínového letadla Phoenix a prvního elektrického letadla Electra.

Energii získává z Li-Ion baterie o kapacitě 35 kWh.

Délka letounu je 6,5 metru, rozpětí křídel 11 nebo 15 metrů. Výkon motoru 60 kW, maximální vzletová hmotnost 600 kg. Cestovní rychlost 160 – 200 km/h, nejvyšší dosažená rychlost 260 km/h.

Zdroj a foto: Společnost Jana Kašpara, z.s.