Jak to bude s obnovou silnic poškozených stavbou dálnice?

KRAJ – Pro Pardubický kraj je budoucí dálnice D35 doslova požehnáním, na druhou stranu mu přináší i řadu starostí. Její budování totiž pochopitelně přináší nutnost dopravovat obrovské množství materiálu a velká frekvence naložených nákladních vozů poměrně značně poškozuje silnice. A zatímco „pětatřicítka“ je v majetku státu, silnice likvidované návozem a odvozem stavebního materiálu patří právě kraji. Ten ještě před začátkem stavby začal řešit, kdo škody na krajském majetku uhradí.

Vedení Pardubického kraje si je od začátku stavby významné dopravní tepny, která je jako severní alternativa páteřní dálnice D1 důležitá pro celou republiku, vědom toho, že na oltář jejího budování přinese oběť v podobě poškození svých silnic. Ty už v lednu loňského roku prošly monitoringem stavu. Kraj odhadl rozsah budoucího poškození své silniční sítě s tím, že bude po státu posléze požadovat úhradu oprav. Od počátku ale tvrdí, že nebude chtít, aby mu stát za poškozené vybudoval zbrusu nové silnice. „Opravdu nemohu chtít, aby všechny náklady nesl stát. Ty silnice už měly něco za sebou a bylo by to nefér,“ konstatoval loni v rozhovoru pro Krajské noviny náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš.

STÁT S KOMPENZACÍ POČÍTÁ

Oprávněnost požadavků Pardubického kraje uznal i tehdejší náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček, který loni po Dopravní konferenci pro Východočeskou dopravu uvedl: „Ta výstavba je velmi intenzívní. Mimo mou prezentaci mohu říct, že řešíme, co dělat s dopady intenzívní výstavby obou dálnic, kdy doprava na stavbě využívající krajské komunikace tyto silnice poškozuje. Řešíme, jak zjistit rozsahy poškození, jak je v budoucnu opravovat.“ Čoček zároveň vyjádřil ochotu státu Pardubickému kraji škodu kompenzovat. „Počítáme s tím, že u komunikací poškozených výstavbou, tam kde to bude prokázáno, stát zajistí opravu těchto komunikací. Ať už vlastní smlouvou, případně dohodou s daným regionem. Je to standardní postup,“ dodal náměstek ministra dopravy, který aktuálně předává funkci své nástupkyni. Ostatně stát se k nápravě zavázal i písemně, což svým podpisem stvrdil i bývalý ministr Kremlík.

AKTUÁLNÍ SITUACE

Rozsah poškození krajských silnic za loňský rok činil z hlediska očekávatelných celkových škod pakatelních dvanáct milionů korun a silnice opravili krajští silničáři, kteří to zvládli díky dobrému hospodaření, úsporami nákladů a mírným průběhem zimy. Samospráva Pardubického kraje a vedení Správy a údržby silnic Pardubického kraje nadále intenzívně řeší, jak poškození regionálních silnic zatížených stavbou dálnice vyřešit systémově. „Proběhly desítky jednání na všech úrovních,“ říká v současnosti ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Byl detailně zmonitorován výchozí stav silnic před začátkem výstavby, je zmonitorován stav ke konci roku 2019 a v dohadovacím řízení je rozsah používání krajské silniční sítě. Výstupem by měly být silnice, které byly používány jako navážecí trasy a došlo u nich k nadměrnému opotřebení. Těch bude asi dvě stě kilometrů. Pak to budou silnice, které byly dodavateli stavby používány a opotřebovány v rozporu se stanovenými trasami. Třetí skupinou pak budou komunikace, které byly používány pro návoz materiálu, ale k žádnému opotřebení na nich nedošlo, protože se jednalo pouze o lehkou dopravu.“ Tyto podklady by měly být kompletně k dispozici v řádu několika týdnů, stejně jako celkový objem škod a dokonce i určení, kolik by na nápravu škod měl přispět stát a také, kolik peněz by mohl „přiložit“ Pardubický kraj, pokud by chtěl celkovou rekonstrukci silnic. „Náš příspěvek tam samozřejmě bude,“ doplňuje náměstek hejtmana Michal Kortyš. „Když už se silnice budou opravovat, tak přidáme naše finance a získáme kompletně opravené vozovky.“

SDRUŽENÉ INVESTICE

To, o čem mluví náměstek hejtmana, tedy, že k dílčím opravám poškozených silnic se kraj přidá svými penězi, aby získal kompletně rekonstruované silnice, už Pardubický kraj běžně praktikuje. „Jsme zvyklí sdružovat investice,“ říká Michal Kortyš. „Stává se to třeba v případech, kdy silnice nějakou svou činností naruší například obce. To se děje třeba při budování kanalizace. Když už se opravuje, využíváme toho a přihazujeme své peníze. Silnice pak opravujeme v celé šíři a délce.“

Vzhledem k tomu, že panuje shoda kraje i státu na kompenzacích způsobených škod a nyní se už jen hledá mechanismus, kterým to bude provedeno, lze předpokládat, že po prvotním náporu se zatížené silnice dočkají celkové obnovy. Ta si přitom vyžádá nezanedbatelných investic. Jenom škody, které výstavba dálnice způsobí na krajských silnicích, jsou odhadovány na jednu a půl miliardy korun.

Zdroj a foto: Pardubický kraj

  •  
  •