Doyen poroty Stavby roku, architekt Řepa, slaví 90…

Pardubice – Pro občany krajského města je jméno architekta Řepy spojeno především s jeho otcem, Karlem Řepou, který v roce 1931 navrhl stavby pro Výstavu tělovýchovu a sportu, řadu soukromých domů, kino Jas, a po válce spolu s dalšími kolegy i nové moderní nádraží. Jeho syn, architekt Miroslav Řepa působil více mimo své rodné město, ale časem se sem postupně vracel. Jeho přínos pro Pardubický kraj ocenil dnes, v den jeho 90. narozenin, 1. náměstek hejtmana a předseda poroty soutěže Stavba roku Roman Línek.

„Pan architekt Řepa působil řadu ročníků v porotě Stavby roku v Pardubickém kraji. Svým nadhledem, který mu dávají jeho dlouholeté zkušenosti z práce u nás i v zahraničí, nás všechny velmi ovlivnil. Zajímal ho celek, ale i poslední detail stavby, a vždy si budu pamatovat jeho slova, že stavby musí umět dobře stárnout. K tomu musím dodat, že to platí i o lidech, a v jeho případě dvojnásob. Je to stále velmi charismatický člověk s velkou mírou empatie, ale i náročnosti. Přeji mu hodně zdraví a duševní pohody,“ prohlásil Roman Línek.

Akademický architekt ing. Miroslav Řepa se narodil v Pardubicích 24. února 1930. Absolvoval zde reálné gymnázium, aby pak pokračoval ve studiu na Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze a poté i na Akademii výtvarných umění v Praze. Praxi začínal ve Vojenském projektovém ústavu v Pardubicích, ale když ještě spolu se svým otcem zvítězil s návrhem divadla v tehdejším Gottwaldově, dnes ve Zlíně, osud ho zavál do dalších končin.

Ve své další tvorbě se věnoval zejména světovým a dalším velkým výstavám a divadlům. V roce 1965 totiž vyhrál spolu s architektem Vladimírem Pýchou soutěž na československý pavilon na světové výstavě EXPO 67 v Montrealu. Poté se podílel na prezentaci republiky také na EXPO v Ósace 1972, v Seville 1992, a jako poradce  v Aichi  2005, Šanghaji 2010 a Miláně 2015.

Akademický architekt ing. Miroslav Řepa
« 1 z 5 »

Řadu let spolupracoval na rekonstrukcích divadel – Smetanova, Národního a Stavovského. Na to navázal autorsky v roce 2003 s architektem Vladimírem Mlejnkem rekonstrukcí Východočeského divadla v Pardubicích.

Další výraznou kapitolou v  tvorbě architekta Miroslava Řepy po sametové revoluci byly takzvané hradní výstavy, které zahájilo oslovení od tehdejšího prezidenta Václava Havla. První z nich byla věnována slovinskému architektu Josipu Plečnikovi, kterého pozval na Pražský hrad Tomáš G. Masaryk.  Otec Karel Řepa byl navíc žákem Plečnika a stali se z nich celoživotní přátelé. Proto byla výstava i osobní výpovědí o tomto architektovi, který ovlivnil architekturu zemí bývalé habsburské monarchie. Plečnikova výstava procestovala svět. Po ní následovaly Deset století architektury a další výstavy.

Architekt Miroslav Řepa se posledních 30 let věnuje také odkazu svého otce, ať už jako ochránce autorských práv na jeho stavbách na Pardubicku, nebo jako spoluautor knihy, která shrnuje jeho projekty, Karel Řepa, pardubický architekt ve věku nejistot.

Jako výborného vypravěče ho můžete zažít v desetidílné sérii Českého rozhlasu Vltava Osudy Miroslava Řepy, kterou připravila Jana Davidová-Kracíková v loňském roce pod názvem Život má takový smysl, jaký mu dáme. Jsou dostupné v rozhlasovém archivu na internetu.

Miroslav Řepa je mimo jiné nositelem Ceny za zásluhy o Pardubický kraj a čestným občanem Pardubic.

Zdroj a foto: Pardubický kraj

  •  
  •