BBRE vzkazuje architektu Košařovi: O projektu čtvrti U Červeňáku chceme férovou diskusi…

Praha / Pardubice – V Pardubicích se chystá nejvýznamnější rezidenční projekt od roku 1989. Na pozemcích brownfieldu, který se nachází mezi třídou S.K. Neumanna a řekou Chrudimkou, má vzniknout nová městská čtvrť U Červeňáku, ve které může najít bydlení a práci až 5 tisíc lidí. Sídlištěm budou procházet dvě třídy se stromovou alejí, které se protnou na centrálním náměstí s vodní plochou a parkem. Celkem 30 procent rozlohy pozemku bude tvořit zeleň, 9 procent zařízení pro sport a rekreaci. Všechny střechy budov budou zazeleněné, jejich rozloha bude 18 tisíc m2.

Podle generálního ředitele BBRE Jana Kotašky je zákonité, že tak významný projekt vzbudí kritiku. Měla by se však pohybovat v rámci férové a věcné diskuse, nikoliv nepravd a urážek, jako že sídliště připomíná ´vyhlazovací tábor´. „Je nám líto, že hlavním zdrojem nepravdivých informací a autorem silných vyjádření je osobnost, která platí v oboru architektury za odborníka a u které se předpokládá slušná komunikace založená na faktech,“ říká Jan Kotaška. Poukazuje na to, že hlavním kritikem projektu je zastupitel a bývalý městský architekt Pardubic Milan Košař.

Hlavní mediální tribunu pro výroky Milana Košaře představuje místní redaktor MFD Milan Zlinský: „Vážíme si MFD i jejích regionálních novinářů. Nerozumíme ale tomu, proč tak zkušený redaktor, který v souvislosti s naším projektem zveřejnil od podzimu loňského roku již sedm článků, se ani jednou nezeptal na stanovisko druhé strany, tedy developera, a proč dává hlas pouze kritice projektu, aniž bychom měli možnost se jakkoliv vyjádřit.“

Tvrzení Milana Košaře vs realita

Milan Košař se v článcích pana redaktora Zlínského vyjádřil takto:

“Pokud něco podobného mezi ulicí S. K. Neumanna a Červeňákem vznikne, poškodí to Pardubice na více než sto let. Jedná se o nevídanou masu domů, která se do místa vůbec nehodí. Chybí v plánech jakákoliv infrastruktura, je tam minimum zeleně. Nebojím se to nazvat architekturou ve stylu vyhlazovacího tábora.”

A v jiném článku zaznělo z jeho úst:

Považujeme za rozumné doplnit i nějaké náměstí nebo pěší zónu. Nyní to jsou jen ulice s baráky.“

Od Milana Košaře zaznívá i kritika na nedostatek občanské vybavenosti a problém dopravní zátěže okolních dopravních tepen, který po dostavbě projektu vznikne.

Jan Kotaška reaguje: „V prvé řadě nepokládáme za standardní, pokud se architekt vyjadřuje k našemu záměru bez ověření informací u developera. Inženýr Košař bohužel o žádné informace od naší společnosti zatím neprojevil zájem, přestože jsme připraveni s ním komunikovat.“

Za hlavní problém ale developer považuje, že tvrzení Milana Košaře nekorespondují s fakty:

„Zastavěnosti území v rámci chystané čtvrti je nižší, než je tomu u většiny rezidenčních čtvrtí Pardubic. Původní studie tohoto území z roku 2014 byla mimochodem mnohem intenzivnější a my jsme v rámci nové studie tento stav zlepšili. Nejvyšší budova projektu tak bude mít pouze deset pater, aby navázala na vyšší stavbu v sousedství. Od této budovy se bude výška všech ostatních staveb postupně snižovat na osm, šest, čtyři a dvě patra. Nejnižší výstavba bude nejblíže nábřeží řeky Chrudimky. Nábřeží zůstane veřejným prostorem a vznikne na něm moderní sportoviště. Nerozumíme tedy, proč inženýr Košař hovoří o ´mase domů´.“

SKN Vizual 0807202004
« 1 z 4 »

Za nepravdivé označuje BBRE i tvrzení o chybějící infrastruktuře a zeleni. „Čtvrť budou protínat dvě třídy, které vyústí do centrálního náměstí s parkem a vodní plochou. Celkový podíl ploch zeleně a rekreačních ploch je 40 procent, což je u developerských projektů v Pardubicích naprosto výjimečné číslo. Inženýr Košař ale v rozporu s objektivní realitou tvrdí, že projekt žádné náměstí či infrastrukturu neobsahuje,“ vysvětluje Jan Kotaška.

Milan Košař pomíjí i informaci, že projekt počítá s kapacitou nebytových prostor pro nejrůznější služby občanské vybavenosti v rozsahu 70 tisíc m2. Jan Kotaška uvádí: „Považuji tuto kapacitu dokonce za naddimenzovanou. Důraz na nebytové prostory umožňující špičkovou občanskou vybavenost považujeme za silnou stránku našeho projektu.“

Dopravní zátěž je problém každého města

„Za naprosto relevantní považujeme otázku dopravní zátěže, která je důsledkem rozvoje individuální osobní dopravy,“ uznává Jan Kotaška. Řešení je několik, a ne všechny záleží na developerovi. Přesto se o situaci zajímal a výsledkem je studie, která se budoucí dopravní zátěže týká. Mimochodem první studie tohoto typu, která byla v souvislosti s developerským projektem zpracována. A její výsledek? Podle zpracované studie intenzity dopravy v místě několika křižovatek, přes které bude probíhat dopravní napojení na okolní silniční síť, je jejich kapacita dostatečná.

„Na naší straně dimenzujeme dostatečně komunikace procházející novou čtvrtí a počítáme s několika napojeními na okolní silniční síť. Čtvrť bude mít dostatek parkovacích míst a naprostá většina se bude nacházet pod zemí. Navrhujeme čtvrť tak, aby umožnila plnohodnotný životní styl i bez použití osobního automobilu. Lokalita je v docházkové vzdálenosti od historického centra, občanská vybavenost bude částečně k dispozici přímo v rámci nebytových prostor, které postavíme, částečně (co se týče hypermarketu a dalších obchodů) je k dispozici v sousedství.“

Předpokládá se rovněž efektivní napojení čtvrti na MHD, které sníží podíl individuální dopravy. Do budoucna může dopravu v lokalitě významně ovlivnit projekt jihovýchodní radiály, která má tvořit součást vnitřního obchvatu Pardubic. Obecně je ale otázka dopravní zátěže v Pardubicích komplikovaná stejně jako v kterémkoliv krajském městě, její řešení je dlouhodobý proces nezávisející na jednom, byť významném developerském projektu. Odpovědí na ní ale není zastavit rozvoj města.

Rozvoj Pardubic se nesmí zastavit

Každý nový developerský projekt přináší problémy a otázky, které se musí řešit v dialogu s dotčenými samosprávami, stavebním úřadem i místní veřejností. Rozhodující je ale veřejný zájem, aby rozvoj města pokračoval, aby atraktivní lokalita v docházkové vzdálenosti od centra nezůstala brownfieldem a aby v Pardubicích byla široká nabídka dostupného bydlení.

„Respektujeme připomínky k našemu projektu, podle nich také náš projekt modifikujeme a jsme přesvědčeni, že to je ve prospěch Pardubic a jejich obyvatel. Jsme připraveni komunikovat s Milanem Košařem jako významným pardubickým architektem, pokud o to bude mít zájem. Trváme ale na tom, že veřejná i mediální diskuse by měla být férová, postavená na faktech a dát prostor i developerovi, od kterého projekt vychází,“ uzavírá Jan Kotaška.

Zdroj a foto: BlackBird Real Estate

  •  
  •