Rekonstrukce odhaluje stavební historii Zámku Pardubice…

Pardubice – Nečekaná opěrná zeď i přesná datace vzácných stropů – rozsáhlá rekonstrukce na Zámku Pardubice, která začala letos v lednu, umožňuje provést nové historické průzkumy a vnést pozoruhodný vhled do dějin rodového sídla Pernštejnů. Archeologický průzkum pod budoucí expozicí pernštejnské zbrojnice přinesl objev opevňovací zdi, která těsně předcházela stavbě mohutných zámeckých valů. Stavebně historický průzkum zase přesně datoval dřevěné stropy a podlahy jižního a východního křídla zámeckého paláce.

„V rámci rekonstrukce řešíme dlouhodobé stavebně technické problémy památky, například podlahy ve druhém patře v bývalých expozicích přírody a numismatiky. Protože se prohýbaly, nemohli jsme do nich pustit více než 30 lidí najednou. Nyní průzkum potvrdil, že konstrukce jsou v pořádku a stačí obnovit horní vrstvy podlah. Navíc díky dendrochronologii víme přesně, ve kterém roce byly pokáceny stromy na stropní trámy,“ prozrazuje ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. „Stavební práce v hospodářské budově číslo popisné dvě zase umožnily provést archeologický průzkum. Při něm jsme narazili na opevňovací zeď z doby prvních let vlastnictví Viléma z Pernštejna, o jejíž existenci jsme neměli tušení,“ dodává Libánek.

Reklama

Zeď vznikla ještě před nasypáním valů

Přesná podoba pardubického hradu před jeho koupí Vilémem z Pernštejna v roce 1491 zůstává pro historiky tajemstvím. Nově objevená mohutná asi 130 centimetrů široká zeď protínala budovu čp. 2 od severu k jihu. Vyzděná je z kunětického kamene, který používali právě Pernštejnové.

„Překvapivé bylo to, že tato zeď byla částečně vybudována na zdi ještě starší a širší – omítnuté z obou stran. Tedy byla pohledová jak ze zámku, tak z venku. Našli jsme dokonce její roh, což umožňuje určit přibližný směr: podél zámku a na nádvoří před něj. Z tohoto lze vyvodit, že zde starší, spodní ze zdí existovala v době, kdy ještě nebyl nasypán val a hrad byl chráněn čtyřmi okrouhlými věžicemi, jejichž částečně rekonstruovaný půdorys je k vidění v prostoru za zámkem, a hlubokým příkopem. Na jeho dně se mohla nacházet právě tato zeď a tvořit tak část staršího opevnění,“ popisuje archeoložka Lucie Čiháčková. Na dně příkopu nalezli archeologové kamennou dělovou kouli z období třicetileté války nebo i starší.

„Zeď je možné interpretovat jako část vnější zdi parkánového příkopu. Ten byl asi o čtyři metry hlubší než v současnosti. Výrazně nižší byl asi i okolní terén na vnější straně příkopu,“ potvrzuje stavební historik Bohdan Šeda. Po Vilémově přestavbě hradu na zámek a proměně opevnění na mohutný sypaný val přestala opěrná zeď plnit svou funkcí a byla zazděna do hospodářské budovy, ocitla se tak pod pivovarskou ledárnou.

Pernštejnská zeď pod č.p. 2 v pravo její roh
« 1 z 11 »

Stromy na vzácné stropy padly mezi lety 1541 a 1542

Stavební úpravy podlah ve druhém patře východního a jižního křídla zámku jsou příležitostí zdokumentovat unikátně odhalené podlahové a stropní konstrukce. „Pomocí dendrochronologie byly veškeré historické konstrukce datovány a díky tomu bylo možné obohatit naše znalosti o stavebním vývoji zámku,“ potvrzuje stavební historik František Václavík.

Reklama

Nejdůležitějším zjištěním bylo datování vzácného renesančního kazetového stropu tzv. Sloupového sálu v prvním patře. „Dřevo na výrobu bylo v lese smýceno v zimě mezi lety 1541 a 1542 a bylo vybráno z dostupných druhů – jedle, borovice i smrku. Stropní trámy, které kazetový strop vynáší, byly otesány ze stromů pokácených v další zimní sezóně. Lze tedy předpokládat, že strop vznikl v roce 1543 či o několik málo let později, kdy dřevo bylo relativně vyschlé,“ vysvětluje Václavík.

Strop je dnes podpírán vyřezávaným sloupem, který byl ale doplněn dodatečně. Strom na jeho výrobu byl pokácen v době vegetačního klidu mezi lety 1745 a 1746. „Důvodem podepření stropu v tomto místě bylo zatížení stropního trámu shora umístěním příčky, podesty kamen a dokonce komínu,“ uvádí Václavík.

Dřevo připlulo voroplavbou

Ostatní odhalené stropní a podlahové konstrukce jsou mladší. V chodbě nad jižní arkádou (nyní část expozice Pardubice – příběh města) se podařilo datovat relikt barokního záklopového stropu do roku 1716, či těsně po něm. „Povětšinou jedlové dřevo bylo dopraveno do Pardubic po vodě voroplavbou, což dokládají houžve a klínky zachované ve hmotě trámů. Voraři jimi nejprve svázali vor a po dopravení na místo je jen odsekali,“ objasňuje Václavík. Široká chodba byla tehdy rozdělena do několika místností, které byly součástí bytů úředníků komorního panství.

Zajímavým detailem historie je i podlaha a strop sousední místnosti. Na boku trámů se podepsal i s vročením 1855 tesařský mistr Johann Římek, který práci prováděl.

Nejnovějšími ze zkoumaných stropů jsou ty nad nejnavštěvovanějšími sály v jižním křídle – nad Mázhausem a Vojtěchovým sálem – byly vytvořeny Muzejním spolkem na počátku 20. let 20. století. Kazetový strop z této doby byl zavěšen na železných táhlech pod zazubené nosníky, tvořící zároveň konstrukci podlahy.

ZÁMEK PARDUBICE

Původně vodní hrad přeměnili páni z Pernštejna od konce 15. do třetiny 16. století na renesanční aristokratický palác, kolem kterého nechali vybudovat mohutné opevnění. Takto dochované urbanistické řešení nemá ve střední Evropě obdobu. V roce 1560 prodali Pernštejnové pardubické panství a zámek králi. Poslední rozsáhlejší přestavba změnila zámek v letech 1574 až 1579.

V dalších letech se na zámku střídali majitelé i účel využití. Původní výbava a výzdoba interiérů téměř zanikla. Roku 1920 zámek koupil pardubický muzejní spolek pro výstavní účely. Zámek se v posledních 30 letech dočkal rozsáhlé rekonstrukce a renovace. Od roku 2000 zde Východočeské muzeum v Pardubicích zpřístupňuje své sbírkové expozice. Zámek je národní kulturní památkou a jejím vlastníkem je Pardubický kraj.

Zdroj a foto: Východočeské muzeum v Pardubicích

  •  
  •  
Reklama