Kraj rozumně využívá prostředky evropských fondů na úsporu energie…

Pardubice – Z přehledu, který na jednání Rady Pardubického kraje předložila radní Hana Štěpánová, vyplývá, že kraj využil prostředky z operačního fondu Životní prostředí v tomto programovacím období na několik desítek krajských budov a další jsou buď v procesu stavby, nebo se chystají na zahájení či projektování stavby.

„V poslední době zaznamenáváme ve výzvách operačního programu Životní prostředí změny k lepšímu. Procentuální výše dotace se přímo odvíjí od předpokládaných úspor energie, kdy hodnotící kritéria správně počítají s možností dosažení nižších úspor u historických budov. Byly zvýšeny jednotkové ceny pro výpočet způsobilých výdajů, což reflektuje na zvyšování cen stavebních prací, celkově lze dosáhnout vyšší míry dotace při současném uplatnění metod zajištěných energetických úspor EPC. Důraz se klade také na realizaci opatření, která zabrání letnímu přehřívání místností,“ uvádí Hana Štěpánová.

Reklama

Budovy pro silničáře

„V minulých letech se nám podařilo zateplit několik cestmistrovských budov, jako například v Králíkách, Moravské Třebové nebo Chrudimi. Stejně tak dostala nový kabát administrativní budova Správy a údržby silnic Pardubického kraje,“ připomíná náměstek hejtmana Michal Kortyš.

Zdravotnické stavby

„V nemocnicích Pardubického kraje se postupně snažíme investovat a s cílem zlepšení tepelně technických vlastností objektů modernizovat všechny staré budovy ve všech pěti areálech nemocnic,“ konstatuje radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr. V posledních letech byla upravena například budova kardiologie v Pardubicích, ambulance a vyšetřovny v Chrudimi, budova s lékárnou a odbornými pracovišti v Ústí nad Orlicí nebo Dětské centrum Veská. „Nyní jsou schváleny k přípravě projekty v léčebně v Jevíčku a ve Veské. Připravujeme úsporná opatření také ve Svitavské, Litomyšlské a Orlickoústecké nemocnici a pro několik budov v Albertinu Žamberk,“ dodává radní Valtr.

Nejvíc se mění školy

Nejdelší seznam zateplených budov by Pardubický kraj mohl publikovat v oblasti školství. „V rámci posledních dvou výzev jsme zateplovali sedm škol a školských zařízení a ještě do konce letošního roku budou hotové další čtyři projekty. Pracuje se také na pěti projektech s ukončením v příštím roce a do výzvy číslo 100 máme přihlášeno přes 20 nových projektů. Dotace u nich činí od 35 do 70 procent. Ve výhledu máme také rekonstrukce budov SPŠ stavební ve Vysokém Mýtě, Domova mládeže v Pardubicích, speciální základní školy v Lanškrouně či ISŠ v Moravské Třebové,“ jmenuje radní pro školství Bohumil Bernášek.

Kulturní instituce to mají složitější

„Vzhledem k tomu, že většina našich kulturních institucí sídlí v historických stavbách, asi nikdo nepředpokládá, že budeme zateplovat Zámek Pardubice nebo piaristickou kolej v Litomyšli,“ říká s úsměvem 1. náměstek hejtmana, který má na starosti také kulturní instituce kraje, Roman Línek. Přesto i v jeho resortu se najdou příklady úspor energie: „Využili jsme tento operační program pro budovy Regionálního muzea v Chrudimi, které sídlí v Rybičkově ulici a Na Skřivánku, pro Dům hudby a připravujeme do něj přihlásit původně školské budovy v Ohrazenicích, které slouží jako depozitáře našim kulturním institucím.“

Pilotní projekty

Reklama

Pardubický kraj se při získávání energetických úspor velice aktivní a chystá se vyzkoušet i některé novinky a pilotní projekty. „Rádi bychom se pustili do projektu, kde budou současně kombinována opatření finančně podporována z OPŽP s metodou zajištěných energetických úspor EPC, a to v případě Gymnázia a SOŠ Přelouč, kde budeme investovat do objektu školy, domova mládeže a budovy praktické výuky,“ prozrazuje Hana Štěpánová.

„Kromě toho se chceme přihlásit také do výzvy, která má za cíl zlepšení hospodaření se srážkovými vodami. Máme vytipované záměry na sedmi školách a v Domově pod hradem Žampach. Jde o výměnu nepropustných povrchů za propustné, anebo shromažďování srážkové vody a její následné využití pro zalévání nebo splachování toalet. Na Žampachu by využili srážkovou vodu nejen na zálivku, ale také na podporu mokřadní části zdejšího arboreta a napájení přírodního jezírka,“ doplňuje Štěpánová.

Zdroj a foto: Pardubický kraj

  •  
  •  
Reklama