Jan Kolář: Chtěl jsem se vrátit, jde o přirozenou věc…

Pardubice – Na podzim roku 2012 odešel do Donbassu Doněck, další roky strávil ve Vladivostoku a v Chabarovsku. Svou ruskou kapitolu v bohatém hokejovém životopise obránce Jan Kolář uzavřel a nyní se těší opět na tu českou. A zase v dresu mateřských Pardubic, s nimiž podepsal dlouholetý kontrakt.

„Nejdu sem s tím, že bych měl být spasitelem, ani se nechci do této role stavět. Jdu do Pardubic s tím, že chci hrát svůj hokej. Pokud to půjde, tak mladší kluci třeba uvidí, jak pracuji, chovám se na ledě i mimo něj. Výchova nemusí probíhat stylem, že je někdo učitel a někdo žák, někdy stačí dívat se kolem sebe a pozorovat zkušenější hráče. Já jsem to takhle měl. Díval jsem se na ně, co a proč dělají a posouvalo mě to dopředu. Takhle bych to chtěl nastavit. Určitě nebude problém něco říct nebo zařvat, jen se nechci stavět do žádné role,“ řekl pardubický rodák poté, co byl oficiálně představen jako posila Dynama.

Reklama

Co rozhodlo o vašem návratu do Pardubic?

„Mám to tady rád a jsem v Pardubicích doma, mám rád fanoušky a spoustu známých. Přemýšlel jsem hlavně o téhle variantě. Agenti se starají, aby mi sehnali práci. Spíš oni jednali než já, je to jejich práce. V hlavě jsem měl ale Pardubice. Beru tak, že jde o přirozenou věc. Když se hráč vrací do Česka, je přirozený, že přichází tam, kde vyrůstal, kde má zázemí, rodinu a kamarády.“

Měl jste v minulé sezoně veliké obavy?

„Přemýšlíte o tom, to je jasné. Když jsem odsud odcházel, měl jsem v hlavě pouze Pardubice. Poslední sezony byly takové, jaké byly, začal jsem uvažovat i o jiných variantách. Nevěděl jsem, jestli se tady bude hrát extraliga. Klub vlastní město, nikdy nevíte, kdo bude v jeho čele, jaké bude mít plány s ledním hokejem. Přemýšlel jsem o tom poslední dobou dost… Napadla mě i myšlenka, že bych tady vůbec nebyl a co bych asi dělal. Nakonec všechno dopadlo dobře a jsem za to moc rád já, moje rodina a i v klubu.“

Reklama

Váš návrat si přáli v Pardubicích úplně všichni…

„Tým musí být vždy složený z mladých hráčů, pak je třeba mít zastoupenou střední generaci a mít také v něm zkušenější hráče. Čím více hráčů bude mít k týmu silný vztah a nebudou-li se bát pracovat, tak hokej může vypadat dobře a může se uhrát dobrý výsledek.“

Českou extraligu jste opustil v roce 2012. Jak jste se změnil za tu dobu?

„Snažil jsem se pracovat na všech aspektech mé hry, posouvat moje silné stránky, zdokonalovat také to, co mi nešlo. Věřím, že se moje hra po mém odchodu ještě zkvalitnila. Doufám, že si udržím nějakou výkonnost a nepůjde to pouze dolů.“

Odchovanců Pardubic hraje v zahraničí více. Pomůžete Dynamu s tím, aby se vrátili?

„Spousta z nich jezdí na srazy národního týmu a řešíme to. Všichni říkají, že by se jednou chtěli vrátit. Není to tak jednoduché z finančního hlediska, z tlaků veřejnosti, agentů rodiny nebo možností klubu. Kdyby se hned teď chtělo vrátit pět šest kluků, tak na všechny nebude ani místo. Budu rád, když každý rok se vrátí jeden nebo dva. Musíme tady hrát dobrý hokej, musí to tady fungovat na ledě i mimo něj, pak klub může pomýšlet na to, aby za něj hráli kvalitní hráči z řad odchovanců nebo i další.“

Budete „domlouvat“ Jakubu Nakládalovi?

„Byli jsme domluveni, že se sem vrátíme příští rok. Ale já se rozhodl o rok dříve. Doufám, že se vrátí a nebudu ho muset přemlouvat.“

V Pardubicích jste hrál s číslem 27, v Rusku s 29…

„Asi vezmu devětadvacítku, mám ji poslední roky, zvykl jsem si na ni. Sedmadvacítku jsem tu měl, já stejně čísla moc neřeším. Nechci ho ale nyní měnit, takže zůstanu u současného.“

Jste největší posila Pardubic, tlak na vás je očekávaný. Připouštíte si ho?

„Sociální sítě moc nečtu, noviny taky ne tolik, už jsem se to naučil. Kolikrát někdo něco napíše, ani do problému tolik nevidí, což hráče může svazovat. V zahraničí se o tom tolik nemluví a nepíše. Že jsme v zahraničí cizinci, tak nemáme tolik přístupu k debatám okolo hokeje… Nikdy jsem nebyl střelec, nějaké góly jsem dal. Nikdy jsem nebyl ten, který tvoří hru, ale pár nahrávek jsem vždycky posbíral. Je to o tom, abych hrál dobře a jestli nebudu mít góly a nahrávky s tím, že tým bude šlapat, tak si myslím, že to je úplně jedno. Musíme hrát dobře úplně všichni, pak to bude dobré.“

Zdroj a foto: HOCKEY CLUB DYNAMO PARDUBICE, a. s.

  •  
  •  
Reklama