Dvacítky jsou snem, říká Milan Klouček…

Není to jen prázdný pojem ta pardubická brankářská škola. Na východě Čech roste další vynikající gólman, přesvědčili se o tom v Žilině, kde Milan Klouček výrazně pomohl české hokejové reprezentaci do devatenácti let ke dvěma výhrám. Pardubický odchovanec vyhlíží novou sezonu a touhu na přelomu kalendářního roku. Koná se v Buffalu a jmenuje se Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji 2018 hráčů do dvaceti let.

Pozvánky na poslední reprezentační akci si vážím, rád jsem se jí zúčastnil. Chytal jsem druhé utkání se Slovenskem a třetí s Německem. Oba zápasy jsme vyhráli, osobně se mi povedly. Na turnaji jsme skončili druzí,“ usmívá se devatenáctiletý brankář, který v minulé sezoně nakoukl i do Tipsport extraligy.

Trenéři budují novou reprezentaci do dvaceti let, jejím vrcholem je juniorské mistrovství světa v Buffalu…

„Přiznávám, že mým osobním cílem v sezoně se probojovat do finálního kádru, vím, že to bude těžké, ale snažím se pracovat na sobě, abych získal důvěru trenérů. Moc si to nepřipouštím, snažím se na to, co na přelomu roku bude, nemyslet. Bylo by to hezké a splněný sen…“

Říkáte, že na sebe musíte pracovat. Co se pod tím skrývá?

„Důležitá je práce na ledě, abych zde odevzdával sto procent. Nesmím ani zapomínat na přípravu na suchu, která je nezbytná pro profesionálního sportovce.“

Jste vysoký, máte reflex, jste hbitý, zkrátka všechna předurčení být úspěšným brankářem. Co vám naopak chybí?

„Od všeho něco. Musím se ještě více zrychlit, zapracovat na dynamice. Jsem sice vysoký, ale je třeba být hbitější.

Máte své vzory, které „okoukáváte“?

Z NHL se mi líbí řada brankářů. Sleduji záznamy jednotlivých utkání, líbí se mi svým stylem Pekka Rinne z Nashville Predators nebo Andrej Vasilevskij z Tampy Bay. Snažím se od každého brát něco.

Chytat dospělou soutěž je pro mě stěžejní

V nové sezony byste měl být členem nového projektu v Litoměřicích, kde by se měli sdružovat v novodobé „Dukle“ hráči juniorské reprezentace…

Jsem zvědavý a zároveň jsem plný očekávání, jak to bude vypadat. Vznikne nový tým z mladých hráčů, který doplní ti zkušenější, věřím, že to bude fungovat. V Litoměřicích je kvalitní zázemí pro přípravu. Těším se!

Hlavně budete chytat dospělou soutěž, že?

To je pro mě stěžejní! V Dynamu jsem třetím brankářem, všichni mi vychází vstříc a mohu chytat v Litoměřicích. Doufám, že zde budu v zápřahu a pomohu týmu k úspěchu.

I pro klub bude vaše vytížení ve WSM lize výhodné. Budete chytat a lít do sebe cenné zkušenosti…

Nevnímám to tak, že mě Pardubice posílají někam pryč, ba naopak. Umožní mi chytat dospělou soutěž a to je pro mě to nejlepší. Dospělý hokej je jiný oproti juniorskému. Sice budeme mít v Litoměřicích mladý kádr, ale budeme hrát proti starším hráčům. Zápasy proti Karlovým Varům nebo Českým Budějovicím a dalším soupeřům mi určitě hodně dají. Budu na telefonu, zůstávám třetím brankářem Dynama, bude stačit zavolat a hned se budu hlásit, že jsem k dispozici.

Začínáte mít zkušenosti z Tipsport extraligy, chytal jste za národní tým do devatenácti let. Dají se oba hokeje srovnávat?

Rozdíl tam je. Seniorský hokej je jiný… Juniorský je takový ‚ulítaný‘, hodně se v něm bruslí, extraliga je taktičtější a systémová, hráči nedělají tolik chyby, mají větší přehled a vědí, co a jak.

A jak jsou takové zápasy těžké na psychiku. Co nervozita?

Na extraligu chodí vysoké návštěvy, v Pardubicích i přes osm tisíc. Hrát před takovým publikem je motivující a zavazující zároveň. Těším se na novou sezonu, věřím, že si v ní splním svůj sen, že se mi bude dařit v Litoměřicích a když mě Dynamo zkontaktuje, tak budu nápomocen, aby se mu sezona povedla.

Zdroj a foto: HOCKEY CLUB DYNAMO PARDUBICE, a. s.