Císařská návštěva na Pardubicku před 145 lety – dva hony a zastavené vlaky…

Pardubice – Návštěvy hlav státu v regionech jsou nejednoduchým logistickým úkolem a bylo tomu tak i v minulosti. Na 9. a 10. listopadu připadá 145. výročí jedné neoficiální panovnické návštěvy Pardubic a okolí. Tehdy v roce 1874 sem na parforsní hon vyrazil císař František Josef I. a jeho choť Alžběta zvaná Sisi. Ačkoliv od řady formalit, které by si vynutila oficiální návštěva, bylo upuštěno, Pardubice se na návštěvu důkladně připravily.

„Návštěvu vítal starosta Václav Bubeník, který byl v úřadu teprve pár týdnů. Ačkoliv povinnost zdobit domy nebyla vyhlášena, stejně jich většinu pokryly říšské a národní prapory. O tom, kterých bylo více, se můžeme přít – tehdejší tisk se v tom neshodne – nepřekvapivě podle toho, čí zájmy hájil,“ vypráví historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev, který tehdejší slávu sledoval v dobových novinách.

Reklama

Pardubice byly slavnostně vyzdobeny, velké přípravy čekaly i restauratéry a hoteliéry. Parforsní hon se konal jen pár dní po prvním ročníku pardubické steeplechase. „Ceny běžného jídla vzrostly několikanásobně, stejně jako ceny ubytování. Parforsní hony byly velkou společenskou událostí, která dala vydělat snad všem sektorům podnikání,“ pokračuje Tetřev. A kde měla veličenstva své zázemí? „V Pardubicích byli hosty poštmistra Krause v domě, který dodnes stojí na třídě Míru vedle budovy Grandu. Krmi dostali pouze studenou, ale bezpochyby nejvyšší úrovně,“ vysvětluje historik. Na nocleh ovšem panovník a jeho žena odjížděli „do svého“ – do císařského zámku v Kladrubech nad Labem.

Samotná návštěva začala z dnešního pohledu možná překvapivě. Den před honem v neděli 8. listopadu nejprve do Kladrub (dnešní nádraží v Řečanech nad Labem) přijel už v 5 hodin ráno vlakem císař z Vídně, teprve pak v 8.57 hodin císařovna z maďarského Gödöllő.

První hon

V pondělí 9. listopadu kolem poledne přijel císařský pár vlakem do Pardubic, kde je přivítala politická reprezentace i veřejnost. Odtud se císař s císařovnou vydali k Sezemicím. Tam byl vypuštěn jelen a za ním smečka psů. Ti jelena honili několik  hodin křížem krážem po kraji. Jelen se zastavil až u Rosic u Chrasti na pozemku starosty, první u něj byla císařovna. Kolem páté hodiny si jezdci vyměnili koně a vrátili se do Pardubic. Císař s císařovnou krátce pobyli v domě poštmistra Krause a pak odjeli vlakem do Kladrub.

Druhý hon

Následující den hon začal u Pohránova. Nejdříve se honci točili kolem Kunětické hory, pak se vydali k Pardubicím a poblíž Ležánek jelen přeplaval řeku. Císař a císařovna s částí společnosti se vydali za ním. Jelen se však zase hned vrátil na původní břeh, utíkal na Srch, Vysokou až na Nový Hradec Králové. „Konečně když se jelen skrz královéhradecký les blíže Opatovic k Pardubicům obrátiti chtěl, tu síly ho přemohly. Vida, že svému osudu neujde, vběhl blíže hradecké myslivny do statku, kde se, vyraziv dveře, ukryl. Císař ho našel v kuchyni, kde provolal halali a prohlásil honbu za ukončenou. Jelena tem zavřeli, pak si pro něj přijeli,“ uvádí tehdejší tisk.

Reklama

Společnost se vrátila do Pardubic do Krausova domu, zatím se ve slavnostně osvětleném městě před domem shromáždily údajně tisíce lidí. Za nekonečného jásotu a volání sláva pak císařský pár odjel do Kladrub.

Pardubický parforsní hon 1874

Zastavit vlaky

Dnes těžko představitelná omezení si vyžádala doprava císaře po honu. Koňmo ho měl doprovázet úředník státní dráhy, který po ukončené honbě musel dojet k nejbližšímu drážnímu strážnímu domku, aby tam mohl dorazit dvorní vlak. Takové vlaky musely být připraveny stále na všech třech drahách, tedy státní, pardubicko-liberecké a severozápadní. Nádraží v Pardubicích a Kladrubech převzali dočasní prověření přednostové, kteří za to následně dostali briliantové prsteny,“ přidává podrobnosti Jan Tetřev.

Když císař s císařovnou odjížděli 13. listopadu z Čech, cestou z Kladrub jejich vlak ještě na čtyři minuty zastavil v Pardubicích. Starosta Bubeník poděkoval za návštěvu, císař za přijetí, potom do vozu pozván poštmistr Kraus, kde mu císař poděkoval za pohoštění v jeho domě a daroval mu zlatou tabatěrku s drahokamy.

Mapa na památku

Starosta Bubeník po čase věnoval císařovně Alžbětě na památku její účasti na parforsních honech v Pardubicích zeměpisnou mapu Pardubicka, kterou vytvořil profesor pardubické reálky Kostěnec a byly v ní zaznamenány trasy obou honů, které císařovna s císařem v Pardubicích absolvovala.

Co to byly parforsní hony?

Zpočátku hlavně šlechtická kratochvíle pronásledování (štvanice) jednoho kusu vysoké zvěře – jelena nebo laňě – skupinou jezdců a jezdkyň v otevřené krajině za pomoci smečky speciálně k tomu cvičených psů. Móda parforsních honů dorazila do Pardubic z Anglie, první se konal už v roce 1841. Sjížděla se k nim především šlechta a posléze i neurození boháči z celé monarchie, nechyběli ani důstojníci pardubické jezdecké posádky. Parforsní hony byly nesmírně drahé a pro místní obchodníky proto velmi zajímavé.

Zdroj a foto: Východočeské muzeum v Pardubicích

  •  
  •  
Reklama