Budou sociální služby bojovat o finance každý rok znovu?

Pardubice – Projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok se dotýká krajů také v oblasti sociální péče. Současná podoba návrhu vytváří například podle radního Pardubického kraje Pavla Šotoly značnou nestabilitu zejména ve dvou oblastech. A to v oblasti financování sociálních služeb a dále v oblasti výkonu sociální práce na krajských a obecních úřadech.

 „Některé služby sociální prevence již nebudou v dalším období financovány z evropských zdrojů a tento výpadek činí v naší republice dle Ministerstva práce a sociálních věcí přibližně 800 milionů korun. Přestože ministerstvo tuto částku nárokovalo, v návrhu státního rozpočtu není zohledněna. To ohrožuje stabilitu sociálních služeb ve všech krajích, a to nejen po stránce finanční, ale i personální. Při nedostatku pracovních sil v jiných odvětvích s často lepším ohodnocením hrozí odchod pracovníků ze sociální oblasti právě tam. Zároveň je třeba ve státním rozpočtu schválit potřebnou částku na celý rok, neboť tzv. dofinancování v průběhu roku přináší velkou nestabilitu a administrativní zátěž jak pro poskytovatele služeb, tak i kraje,“ uvedl Pavel Šotola.

 „V konkurenci různých obchodních řetězců a firem automobilního průmyslu se jen těžce udržuje kvalitní personál v sociálních službách. V roce 2017 se nebezpečně přiblížil úplný kolaps hrozícím hromadným odchodem pracovníků ze sociálních služeb za adekvátním výdělkem jinde. Naštěstí došlo na poslední chvíli k navýšení platů a situace se v roce 2018 téměř normalizovala,“ popisuje zkušenosti z praxe Milan Minář, ředitel Sociálních služeb Lanškroun a předseda krajské Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. „Stále ale není vyhráno. Za fyzicky i psychicky velice náročnou práci mají pracovníci v sociálních službách plat pořád na hranici jejich rozhodování, zda zůstat, nebo odejít za něčím jednodušším a s lepším výdělkem. Z tohoto důvodu je bezpodmínečně nutné, aby ve státním rozpočtu byla schválena odpovídající částka pro zajištění řádného fungování sítě sociálních služeb a nemusely se rušit poskytované terénní služby a zavírat lůžková oddělení pobytových služeb z důvodu nedostatku personálu,“ dodal Milan Minář.

Přestože se kraje na financování sociálních služeb každoročně podílejí, nejsou schopny sanovat případné výpadky ve financování ze strany státu v souvislosti s navýšením platů i výpadků financování z evropských zdrojů, neboť se jedná o desítky až stovky milionů korun, a to podle velikosti jednotlivých krajů.

Sociální práce na krajských a obecních úřadech za polovic?

Ministerstvo práce a sociální věcí poskytuje od roku 2015 každoročně účelově vázanou dotaci na výkon sociální práce v přenesené působnosti. Ta rostla od 250 milionů až na 400 milionů v letošním roce. To přineslo velký posun v přístupu vedení obcí k sociální práci, což se následně pozitivně odrazilo i na činnostech sociálních pracovníků obcí; došlo zejména ke zkvalitnění výkonu sociální práce na obcích a její stabilizaci v organizační struktuře městských/obecních úřadů.

„Pro rok 2019 je v návrhu státního rozpočtu na výkon sociální práce na krajských a obecních úřadech navržena pouze částka 200 milionů korun, tedy pouze polovina prostředků z roku 2017 i 2018. Obce se v průběhu minulých let vrátily k sociální práci a přijali sociální pracovníky, na které však potřebují finanční prostředky. Navíc od roku 2018 došlo ke změně katalogu prací a sociální pracovníci přešli do vyšších platových tříd, což klade samozřejmě vyšší nároky na rozpočty obcí i krajů. V případě nedostatečného financování se lze právem obávat toho, jakým směrem se bude sociální práce na obcích dále vyvíjet a jaké budou další dopady v praxi,“ nastínil i druhý problém Pavel Šotola.

Zdroj a foto: Pardubický kraj